Řecko – Kréta, aneb jak jsme si prodloužili léto

            Odjezd na Krétu probíhá už jednoznačně za vlády podzimu. Já i Pavel máme dlouhé kalhoty, i sandály jsme vyměnili za teplejší obuv. Minulý týden v Alpách napadl první sníh a bílé vrcholky Vysokých Taur mě inspirovaly ke kontrole sněhových řetězů. Až tu pojedeme za čtrnáct dnů zpátky, klidně tu může být sněhová kalamita. Konec konců nejednou jsem tady s kamionem v říjnu stál.

            Do Ancony jsme přijeli s dobrou časovou rezervou, a tak zbyl čas i na bonusový program, tedy prohlídku Ancony. Typicky italské přístavní město s krásným historickým centrem určitě stojí za krátkou procházku. Další typická italská věc je zde nalodění. Asi sedm lidí u nájezdu do lodi, každý má píšťalku a každý ukazuje něco jiného. A s ignorací všech čulibrků s píšťalkami najíždím na hulváta před loď. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy.

            Člověk, který jede na Krétu a hodlá se zde pohybovat autem, musí počítat se zvláštním stylem jízdy místních řidičů a hlavně se zajímavými silnicemi a silničkami. Kréta má vesměs dobré a široké silnice. Kámen úrazu nastává ve vesničkách, v nichž  se jindy široká a kvalitní cesta změní na cestu pro povoz s oslem. K tomu jako bonus máte šikovně zaparkovaná auta místních domorodců. Celou situaci ještě podporují balkóny a římsy, které zasahují do jízdního profilu cesty. Bývá tu někdy veselo, ale místní to berou s ledovým klidem a klakson tu není tak často používaný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pravdou je, že s osobním autem to není taková sranda jako s naším hotelbusem. Maturita pro řidiče to není. Tento post zůstane asi navždy Korsice, ale rozhodně se tu máme co točit.

            Kréta je ostrov spjatý hlavně s Minojskými památkami. Vlastně i lodní společnost, se kterou jsme pluli se jmenovala Minoan lines. Minojské památky se datují kolem 2500k př.n.l. Když se procházíte po místech jako je Phaistos, Gortyn nebo Knóssos dojde vám, že jako zanikla tato kultura, může stejně zaniknout i ta naše. Je to 4000 let,kdy tu tato vyspělá města stála a prosperovala. A dnes se na ně chodíme dívat jako na atrakci. Třeba se to stane i s naší kulturou a až se bude psát rok 6000, tak se bude vybírat vstupné třeba na vykopávky nějakého panelákového sídliště.

            Dostavám často otázky jestli ten či onen zájezd za to stojí. Odpovídám, že všechny zájezdy jsou pěkné a zajímavé. A je vcelku jedno, jestli je tam v programu o jednu věc méně nebo více. Nejdříve by si měl člověk položit otázku, co chce vidět a co od toho očekává a podle toho vybírat zájezd.  Kréta má krásné, čisté a teplé moře, ale stejné moře najdete i na Korsice, nebo v Chorvatsku. Jsou to destinace bližší naší republice a samozřejmě i levnější. To, co dělá Krétu Krétou, je historie. Postavit se na stará místa a sáhnout na jedny z nejstarších památek naší civilizace. Zastavte se na chvilku, třeba v taverně na ledové Frapé, a uvědomte si, kde vlastně jste a na co se díváte. Původní kultura už tu není, zanikla, stejně jako jednou zanikne i ta naše. Lidé tu ale žili pořád, a třeba zátoku, kterou máte právě před očima, tak právě na tu samou se už někdo díval někdo 4000let před vámi.